čtvrtek 28. března 2013

Zelená

Minulý příspěvek naznačoval, že se něco děje a že se něco kutá. No, byla to pravda, rozhodla jsem se zkusit novou techniku výroby bižuterie a to korálkovou výšivku. Mám za sebou jen jeden pokus a řekla bych, že poněkud i zdařilý. Rozhodně se chci téhle technice více věnovat, byť je časové náročná, přijde mi daleko uklidňující, než cokoliv co jsem doposud zkoušela (snad až na finální nalepování koženky a poté začišťování).
Materiálu jsem si bohužel nakoupila jen poskrovnu, tak se snad v brzké době opět dostanu do centra a seženu si rokajl i na další kousky. Držte mi palce =).
Zelená

A tady pár fotek z výroby:


A ještě jedna bonusová z dnešního poklízení, rozhodla jsem se přeorganizovat mé malé zásoby korálků a nejrychlejší způsob byl to dát vše na hromadu a pak roztřídit :D.




pondělí 25. března 2013

Bead embroidery?!

aneb korálková výšivka... Ano, to je název, který jsem hledala tak neskutečně dlouho až to bolí :D.
Jde o techniku našívání korálků na podklad (většinou plsť) a tvoření nádherných výrobků. Člověk má absolutní volnost ve výrobě, ve vzorech a prostě může nechat fantazii řádit.
Navíc to je věc, která by snad mohla být i šetrnější k mým ne úplně zdravým rukám.
Nemůžu se dočkat, až si skočím pro vhodný materiál a konečně se do toho pustím :D.

pondělí 4. března 2013

Už dlouho mi podobný příspěvek leží v hlavě. A pokaždé se mi přihlásí v době kdy zrovna moc psát nemohu. Třeba v práci. Ono, koneckonců, tenhle článek také o práci je. Není cílený aby někoho urážel či ospravedlňoval jiné, ale je to prostě k zamyšlení...

Pracuji v oboru, se kterým jde v ruku ruce komunikace s lidmi - čili zákazníky. Pracuji s nimi již od šestnácti let co jsem byla brigádník a asi ještě nějakou chvilku budu. A mohu říct, že nic víc vás nedonutí se na lidi co vás obsluhují  podívat i trochu jinak, než to, že se stanete jedním z nich. Hodně mi to dalo a když občas vidím jak se někteří lidé chovají k těm co je obsluhují... Je mi docela smutno, protože na nich je vidět, že v životě nic takového nedělali a je i zjevné co si myslí - že je to práce největší potupy a že ti co vás obsluhují jsou pro vás jen nějaký póvl.
Možná to tak je, pravděpodobně to není ta nejlepší práce co je na světě, ale třeba je to baví a mají rádi svoji práci byť nepatří mezi top jak v oblíbenosti, tak co se týká peněz.
To snad ale neznamená, že zapomenete základní slušné vychování.
Já nevím jak vy, ale bylo mi řečeno, že pozdrav, poděkování a rozloučení je takový základ. Bohužel, někteří dnes už neovládají ani to (a to se prosím nejedná jen o mladé lidi, ale kompletně o všechny věkové kategorie), takže v dnešní době je očividně úplně normální přijít, štěknout objednávku, pohledem zabíjet pokladní když se na něco zeptá, neříct ani "bů" a pak si odejít bez jediného slůvka rozloučení.
Ono ty čtyři slova navíc asi zaberou tak MOC času a síly, že? Teď si představte, že jste na místě pokladní a musíte to říkat úplně každému co přijde bez ohledu na to jak nepříjemní na vás jsou a nemůžete si dovolit nic, ani odseknout či nedejbože jim naznačit, že se chovají jak naprostá a nevychovaná hovada.
Že vám vadí když vám někdo nabízí něco navíc k vaší objednávce? Ptá se na kartičku? Ten někdo neví, jestli jste normální zákazník či někdo kdo je zde cíleně a sleduje úplně vše co se na tom místě děje a pak to vše napráská do papíru. Pokud tohle vše nenabídne a nečiní tak jak by měl, snižuje to celkový bodový výsledek této návštěvy a to pak může mít i nějaké následky.
Vadí vám, že pokladní řekla "pin a ok" u placení kartou, že přece nejste úplní idioti, že přece víte co to je? No, překvapivě i v dnešní době se najdou lidé co to neví a opět, pokladní není žádný telepat.
Tak prosím, zkuste se nad tím co občas děláte zamyslet. Nezdá se to, ale kolikrát pár slušných slov navíc dokáže opravdu zlepšit den a skoro pokaždé když se vy usmějete, obdržíte i úsměv zpět. Tak proč si den co třeba za moc nestál ještě zhoršovat tím, že se budete chovat jako by vás celý svět nesnášel a reagovat na ostatní stylem "když já jsem nešťastný, všichni musí být taky".