pondělí 12. listopadu 2012

Akicon 2012


Mno jo, je to tu zase, v pořadí již můj sedmý ročník Akiconu (což zní dost děsivě, člověk si hned začne připadat staře) proběhl 9.-11.11. v dnes již už tradičních prostorech KC Zahrada na Chodově.
A já opětovně tradičně se nebudu moc věnovat programu jako takovému, protože bych neměla moc o čem psát a tak nějak ty tři dny shrnu dohromady a dovolím si možná i nějakou kritiku.
Přijela jsem na Chodov v pátek kolem třetí hodiny, řekla jsem si, že jezdit dřív je zbytečné, vím jak to vypadalo loni, přijela jsem dřív, hodinu se pracovalo a pak se člověk kopal do zadku. Takhle jsem přijela, odhodila bagáž (asi po 3-4 letech jsem totiž spala opět na conu), zmapovala místo akce, sem tam dopomohla když bylo něco třeba a nakonec jsem si poprvé a naposledy sedla na ta super pohodlná místa u vstupu do šaten kde jsem nějakou dobu kempila, než bylo třeba mojí osoby jinde.
Pátek se nesl víceméně v klidu, člověk se setkal po několika měsících s lidmi co dlouho neviděl a já se trochu děsila toho, že mi začíná služba ve 4 v sobotu ráno a jestli teda mám jít spát. O to jsem se taky pokusila. Teda hned po tom co jsme uklidili pódium ve velkém sále, protože ti kdo tam měli před tím divadlo jsou asi moc cool na uklízení vlastního bordelu.
 A nastal problém. Ani ne v lidech ve velkém sále, ti se velmi rychle utišili, ale spíš takový, který mi letošní Aki poměrně pokazil. Organizátoři samotní. Zní to divně, že, po té co si člověk přečetl xy recenzí na dva loňské Advíky si říká, že nemůže narazit na nic horšího. Nicméně tu narážím na jiný nešvar. Říkejte si, že se chovám jak nějaká alkoholová jeptiška/puritánka/kdo ví co, ale jsem názoru, že když jednou sakra vedu nějakou akci, nebudu během té doby tři dny perma v alkoholovém opojení. Jasný, chápu, člověk si dá panáka na kuráž, večer si dá skleničku, po akci se de opravdu napít, ale abych v pátek k večeru potkala jednoho z organizátorů v takovém stavu, že se od něj musela odtahovat, protože z něj alkoholové výpary táhnou všemi směry? A nemluvím jen o lidech co měli pár hlídek.
K problému se spánkem, jeden byly dveře vedoucí k organizátorským místnostem, někdo jim hodně dlouho nepromazal panty a bylo to dveře často používané vzhledem k tomu, že hlavní vstup byl zavřen, tak člověk každých 10 vteřin slyšel ten příšerný vrzavý zvuk.
Problém číslo dvě byl jak jsem již řekla organizátoři. Lidé z atria slyšet nebyli, ale lidé v chodbičce organizátorských místností ano. Pardon, ale fakt mě nezajímá ve tři ráno kdo komu "sakra vypil vodku" a člověk se dovolává spravedlnosti. A jak je poměrně známé, lidé povzbuzení alkoholem mohou být hluční. Krát xy lidí v úzké chodbičce a místnosti, kterou si prostě nemohli zavřít dělá kombinaci, při které prostě neusnete. Takže jsem na svoji službu šla s pomelem (ano, je podzim, období citrusů je zpět!) a cca spánkem, který trval asi 15 minut zvedla a šla na plac a připojila se spíš k Re na šatně, která letos taky trpěla z nočních služeb (více v reportu na blogu co je napravo). A ti kdo ví, jak jsem dříve vypadala nevyspalá mají asi představu jak jsem vypadala :D.
V tuto chvíli mi bohužel zbylé dva dny poněkud splývají, měla jsem ještě dvě služby, u té nedělní jsem pravidelně spala na stole, takže očekávám kompromitující fotky. A na té sobotní jsem moc nebyla, jelikož jsem se byla mrknout na Honbu za slávou. Mno, byla to zvláštní mutace muzikálu a přednášky o k-popu zakončená Gangnam style v podání všech účinkujících. Což je super nápad, takhle se člověk pobaví a i něco naučí. Jen bych poprosila účinkující ať se dohodnou, jestli teda pojedou bez mikrofonů - v tu chvilku se prosím naučte mluvit DOST nahlas aby vás bylo slyšet, či s mikrofony - naučte se je zapínat/vypínat a hlavně používat... Tohle mi poněkud vystoupení pokazilo, protože 50% věcí jsem prostě neslyšela. Dobrý nápad je si vše nahrát, pak se jen pustí audio a lidi jedou víceméně na playback, poměrně často praktikované v zahraničí.
V sobotu jsme se též vydali na Chodov se najíst a ten víkend Chodov slavil tuším 7 let existence a zrovna když jsme přicházeli, začal ohňostroj, tak mám pár fotek, i když to je nic oproti tomu to vidět.
Výhoda toho, že jsem den před tím moc nespala bylo to, že jsem noc následující prakticky upadla do bezvědomí, ale bohužel, v neděli jsem byla naprosto nepoužitelná. Tak jsem dopomohla s trochou úklidu a jela domů, kde jsem doháněla spánkový deficit.
No, takže opět za rok!
PS: Nějak bych okomentovala každoroční touhu lidí souložit kdekoliv a jakkoliv na conech, ale ještě pořád nenacházím správná slova.

Pár fotek ohňostroje (byl fakt super :D):




pátek 2. listopadu 2012

Jak si někteří asi všimli, mám poslední dobou trochu nervní období...
A občas je třeba obalit si nervy cukrem...
Nebo aspoň něco upéct :3.

čtvrtek 1. listopadu 2012

Tak jsem vystudovala střední školu, zakončila krásnou maturitou s vyznamenáním. Pokusila se o nějaké to vyšší vzdělání, ale moc to nevyšlo, tak jsem si řekla: "Nevadí, půjdu rok na jazykovou školu, vylepším si jazyk a možná udělám certifikát".
Ten jsem udělala poměrně snadno a aspoň si trochu dokázala, že nejsem úplný idiot.
Další rok jsem se rozhodla opět vyzkoušet VŠ, ale nakonec jsem šla na potravinářskou VOŠ a říkala si, že je to aspoň trochu můj obor, že na hotelovou, kde bych platila 20k+ za semestr fakt nemám peníze.
No jo...
Jsem ve škole třetí měsíc a mám toho dost. Nikdy jsem nečekala, že to bude lehké jako střední škola a bude to spíš výzva, ale dostala jsem takové poučení, že to, že se škola týká potravin neznamená, že to má něco společného s mým oborem ze střední.
Když totiž nastoupíte někam, kde si myslí, že máte víc jak jen základ a vy fakt nemáte ani to, může to být problém. Ok, nemusí, když se jedná tak o jeden předmět. ne, když se to blíží k číslu 5 a více.
Když si poslechnete slova jako třeba: "Co jsi čekala, nebude to lehké, musíš víc zabrat," tak fakt neposlouchám kolenem a jsem si toho vědoma, ale jak se mám stíhat doučit základy a zároveň to co se zrovna probírá...
A už jsem fakt unavená z toho to pořád poslouchat. Nechci už pokračovat, nebaví mě sedět na hodinách když vím, že se mi to pak stejně všechno slije dohromady (ne, že bych pořád jen seděla u pc a brečela jak mi to nejde, sešity doma mám, snažím se si to do hlavy nabouchat). Zabíjím čas vypisováním protokolu (prakticky do včerejška jsem ani pořádně netušila jak vypadá a profesorce je nějak jedno, že 80% ze třídy na tom je stejně) či čučením do sešitu z matematiky abych stejně nevěděla o co se jedná.
Nikdy jsem nebyla na předměty jako chemie, matematika, fyzika. Říkala jsem si, že bych to mohla nějak zvládnout, ale ne, nezvládám to a nemám ani energii dál pokračovat, zvlášť, když do toho mám i povinnosti jako třeba práce, bez které se jaksi neobejdu, protože mám své výdaje a nechci být věčná pijavice rodičů.
Proč se držet na místě, kudy má cesta očividně nevede a místo toho můžu být prospěšná jinde...
Prostě nejsem super chytrá dcera, která by byla dostatečně dobrá pro vyšší studium... Teda rozhodně ne pro to o co se pokouším teď.