Nečekané radosti

To si takhle říkáte "Budou vycházet Pillars od Eternity, mohla bych se mrknou za kolik jsou," jelikož jste na Kickstarteru nepřispěli a následně mrknete na Steam kde na vás koukne lidová cena 50 éček.
Nope.
Víte, nemám problém si hry kupovat. Období kdy se sháněl fungující crack a já se zataženými žaluziemi hrála poctivě upirátěnou hru jsou už tak nějak pryč. Zvlášť v době kdy hry už zas tak drahé nejsou a je hromada různých stránek kde za pár dolarů máte i několik her - pravda, ne vždy to jsou úplné skvosty, ale kolikrát to je hezký úlovek.
Ale 50 euro za hru, na kterou jsem se sice těšila se mi opravdu dávat nechtělo.
Ano, našla jsem i české obchody kde hra byla rozhodně levnější, ale řekla jsem si: "Časem až to bude trochu levnější" a nechala Pillars of Eternity svému osudu.
Byl pátek a já se psychicky ničila u páté série Walking Dead (pořád se sama sobě divím jak na to mohu koukat se svým strachem ze zombíků), načež přišla domů moje lepší polovička a do ruky mi podala dárkovou tašku se slovy: "Všechno nejlepší k narozeninám!". Koukala jsem se nevěřícně, jelikož jsem jednak narozeniny měla 10 dnů zpět a původní dárek je něco jiného co je prostorově poněkud větší než to co bylo v té tašce.
Radek následně osvětlil, že je to takový mezidárek než přijde ten hlavní.
Tak jsem si řekla: ok, bude to nějaká milá kravinka.
A hle, Pillars of Eternity na mě z té tašky koukalo :D.
Tudíž patří veliké díky tomu kdo se mnou dokáže žít a ještě mi dělá takové nečekané radosti =).

PS: Až to dohraji, možná tomu tady i věnuji pár slov ;D.

Páni, můj poslední příspěvek byl 5.4. - a zhruba od té doby se můj život otočil vzhůru nohama a ještě jednou dokola. Ale dalo by se říct, že rozhodně v tom pozitivnějším smyslu!
Asi události posledních měsíců rozvedu do více příspěvků a uvidíme jak mi to půjde dál.
Project 365 Project šel díky těm změnám do kopru a asi jej nikdy nedokončím - už jen díky tomu, že k hraní se dostanu tak 2x do týdne a v tuhle chvilku GW2 ani nehraji - čekám až začne opět vycházet další sezóna Living Story.
Mno, možná zase změním vzhled a uvidím, snad se dokopu i k sepsání všech těch událostí ;).

2014!

Kdy? Kde? Jak?!

Rok 2013 tak strašně rychle utekl, že bych to do něj ani neřekla.

Ani nevím jak bych jej shrnula, jelikož v jednu chvilku bylo vše super aby se vše pokazilo den poté...

Každý rok si říkám: budu víc aktivnější na blogu, budu psát něco pravidelně a třeba nalákám lidi. Ale pak to vše ztroskotá na mé lenosti a větě: Koho to vůbec zajímá.

Asi tak jako většina věci, o které jsem se kdy pokoušela. Nemám trpělivost a nesnáším když nejsou vidět hned výsledky. Proto tu už ani nevidíte další posty z GW2 ani nic výtvarného. Nebyl čas, ani chuť a prostě vždy si řeknu "lidi jsou lepší než ty, vykašli se na to".

Takže tady letos neslíbím, že budu více psát... Protože to tak stejně nedopadne :D.

Ale zpět k tématu.

Pokud byl pro Vás rok 2013 špatným, přeji ať je to v roce 2014 o tolik lepší a ať máte taky chvilku štěstí. Já si i přes nějaké kotrmelce ani nemohu moc stěžovat...

Ke konci roku 2013 se mi můj milý přestěhoval do Prahy a ačkoliv si na jednu stránku uvědomuji, že to pro něj byla velká oběť a vyčítám si to, v koutku mého já se trochu raduji, že jsme spolu ve stejném městě a budoucnost je hned trochu jasnější.

Ale rok 2014 je zatím pro mě jedna velká výzva. začala jsem jej velmi produktivně - změnila jsem práci. bohužel už nepatřím mezi baristy - rozhodla jsem se jít dál poté co jsem si tak nějak uvědomila, že tam kde jsem už asi dál nepostoupím. A tak jsem šla do oboru, kde jsem si myslela, že se nikdy neobjevím. Nemá nic společného s mojí školou a zájmy, ale co. Je to přece výzva!

PS: Dohrála jsem herní sérii Mass Effect a zanechalo to ve mně smíšené pocity radosti, nadšení a totální nasranosti nad tím jak třetí díl dopadl.

A taky pro to, že chci konečně vidět další hru!

Udělala jsem si tunu screenshotů, že "někdy možná udělám článek", ale znáte to...

Ach jo...

Každý máme nějaké sousedy.
Někteří jsou fajn, jiní už tolik ne.
A pak jsou tu tací, kterých je plný náš barák.

Ti, kteří absolutně pečou na jakési klidné soužití s ostatními v baráku.
Ti, kteří obsazují cizí sklepy.
A ti, kteří se očividně nenaučili, že ty dveře co jsou za vchodem se mají zavírat z několika velmi dobrých důvodů, dovolím si pár uvést:
- sníží se šance, že vám vykradou sklep
- přestanou vám na dveře bytu zvonit cizí lidé, kteří si myslí, že mají plné právo vám vlézt do bytu
- přestanou vám v baráku přespávat bezdomovci, což může zapříčinit další nepříjemnosti - např.: fleky od krve na zemi a exkrementy kam se podíváš

Všechno z výše uvedeného se nám tu už minimálně jednou stalo a fakt mě to už přestává bavit. Že se v tom těm lidem chce žít =/.

Filmy?!

V poslední době jsem měla možnost se podívat na poměrně dost nových filmů a řekla jsem si, že ke každému dám malé doporučení jestli se koukat či ne. Ne přímo recenzi, protože za ta léta jsem zjistila, že mi to prostě nejde :D.
Mno, jdeme na to =).

Olympus Has Fallen - Chcete něco u čeho opravdu není třeba přemýšlet a když na 5 minu usnete stále přesně víte co se děje? Ideální film. Nic od toho extra nečekejte.
World War Z - Jeden z z filmů, u kterého jsem si řekla - chci si přečíst předlohu (i když vím, že film se odehrává v jiné době než kniha). Raději jsem od toho nic nečekala a příjemně překvapilo. Konec byl super - nedopadlo to klasicky super dobře, spíš jen to zanechalo takovou naději, že někdy za čas to může dopadnout dobře.
Now You See Me - Už od traileru jsem si řekla, že to chci vidět a pokud možno v kině. Bavila jsem se a na konci jsem už fakt nevěděla čemu věřit a co ne, protože každou chvilkou bylo vše jinak - což ovšem nebylo nutně špatně.
Hansel & Gretel: Witch Hunters - Když jsem se dívala na Lincolna (ten film kde je lovec upírů) bylo mi jasné, že to bude dost podobné, spíš na odpočinutí mozku s úsměvnými momenty. To jsem čekala, to jsem i získala.
G. I. Joe: Retaliation - Dlouho očekávané pokračování. Když jsem zjistila, že původní skupina tam už nebude, byla jsem trochu zklamaná, ale nebylo to špatné - Bruce Willis tomu jen pomohl.
The Host - Jedním slovem: zklamání. Všechno co bylo vydané před samotným filmem bylo fakt super, jednotlivé střípky se mi líbily, ale dohromady... Nic moc. Kniha je daleko lepší a film toho obsáhl tak desetinu.
Iron Man 3 - Robert Downey Jr. je jedním z herců, na kterého se vždy budu dívat s radostí. Všechny díly byly super, tady se mi jen moc nelíbil konec, ale vzhledem k tomu, že budou Avengers 2, doufám v nějaké pěkné vysvětlení (o možném vysvětlení se dá v pohodě dočíst na wiki).
Warm Bodies - Opětovně od prvního traileru jsem chtěla film vidět, pak jsem se začala bát jaká hrozná kravina to bude. Docela předvídatelné, ale jeden z mála filmů kde jsem ráda, že to dopadlo hezky americky dobře.
Movie 43 - Mindfuck... Tušila jsem co to bude, ale můj odhad byl tak strašně špatný. Sledoval to pod vlivem nějaké to psychotropní látky by asi dodalo lepší efekt.

Mno, myslím, že vše je to už z roku 2013 a říkám si, že bych jednou za čas mohla dělat malá shrnutí jelikož tenhle rok má vyjít ještě hromada filmů co bych tak ráda viděla.

Léte v plném proudu, spousta volna na vše co chci a spousta času na flákání!


A nebo taky ne =).
Není to tak, že bych nevěděla co udělat dřív, ale prostě... je léto, alergická sezóna a když se konečně dohrabu domů, vůbec nic se mi nechce dělat. A tak jsem silně asociální vůči všemu a všem! :D
Takže v podstatě je to pro mě teď jen takový okruh kdy chodím do práce, sem tam jezdím do Brna a pak v mezičase dělám vše možné. Teď nedávno jsem konečně vychladla a opět zaměřila svůj zrak na ten vyšívaný náramek co tu mám asi už od května a fakt bych ho chtěla dodělat i když si už teď říkám, že je to fail a rozhodně bych to udělala jinak, ale nu což... jsem samouk a chybami se musím něco naučit, ne?!
Pomalu ale jistě se blíží Natsucon, který teď nedávno spustil registraci i pro pomocníky, takže pokud máte zájem, zaregistrujte se ZDE! Je to taková nová forma zažití conu a rozhodně je to vždy fajn zkušenost =).
Zároveň se blíží i pár jiných poměrně důležitých dat a pokud nebudu super líná jako vždy (*cough cough* report z Animefestu leží rozepsán a nedodělán), tak bych se tu mohla opět i nějak vyjádřit!
Stay tuned!

Bead embroidery?!

aneb korálková výšivka... Ano, to je název, který jsem hledala tak neskutečně dlouho až to bolí :D.
Jde o techniku našívání korálků na podklad (většinou plsť) a tvoření nádherných výrobků. Člověk má absolutní volnost ve výrobě, ve vzorech a prostě může nechat fantazii řádit.
Navíc to je věc, která by snad mohla být i šetrnější k mým ne úplně zdravým rukám.
Nemůžu se dočkat, až si skočím pro vhodný materiál a konečně se do toho pustím :D.

Jak si někteří asi všimli, mám poslední dobou trochu nervní období...

A občas je třeba obalit si nervy cukrem...

Nebo aspoň něco upéct :3.

Tak jsem vystudovala střední školu, zakončila krásnou maturitou s vyznamenáním. Pokusila se o nějaké to vyšší vzdělání, ale moc to nevyšlo, tak jsem si řekla: "Nevadí, půjdu rok na jazykovou školu, vylepším si jazyk a možná udělám certifikát".
Ten jsem udělala poměrně snadno a aspoň si trochu dokázala, že nejsem úplný idiot.
Další rok jsem se rozhodla opět vyzkoušet VŠ, ale nakonec jsem šla na potravinářskou VOŠ a říkala si, že je to aspoň trochu můj obor, že na hotelovou, kde bych platila 20k+ za semestr fakt nemám peníze.
No jo...
Jsem ve škole třetí měsíc a mám toho dost. Nikdy jsem nečekala, že to bude lehké jako střední škola a bude to spíš výzva, ale dostala jsem takové poučení, že to, že se škola týká potravin neznamená, že to má něco společného s mým oborem ze střední.
Když totiž nastoupíte někam, kde si myslí, že máte víc jak jen základ a vy fakt nemáte ani to, může to být problém. Ok, nemusí, když se jedná tak o jeden předmět. ne, když se to blíží k číslu 5 a více.
Když si poslechnete slova jako třeba: "Co jsi čekala, nebude to lehké, musíš víc zabrat," tak fakt neposlouchám kolenem a jsem si toho vědoma, ale jak se mám stíhat doučit základy a zároveň to co se zrovna probírá...
A už jsem fakt unavená z toho to pořád poslouchat. Nechci už pokračovat, nebaví mě sedět na hodinách když vím, že se mi to pak stejně všechno slije dohromady (ne, že bych pořád jen seděla u pc a brečela jak mi to nejde, sešity doma mám, snažím se si to do hlavy nabouchat). Zabíjím čas vypisováním protokolu (prakticky do včerejška jsem ani pořádně netušila jak vypadá a profesorce je nějak jedno, že 80% ze třídy na tom je stejně) či čučením do sešitu z matematiky abych stejně nevěděla o co se jedná.
Nikdy jsem nebyla na předměty jako chemie, matematika, fyzika. Říkala jsem si, že bych to mohla nějak zvládnout, ale ne, nezvládám to a nemám ani energii dál pokračovat, zvlášť, když do toho mám i povinnosti jako třeba práce, bez které se jaksi neobejdu, protože mám své výdaje a nechci být věčná pijavice rodičů.
Proč se držet na místě, kudy má cesta očividně nevede a místo toho můžu být prospěšná jinde...
Prostě nejsem super chytrá dcera, která by byla dostatečně dobrá pro vyšší studium... Teda rozhodně ne pro to o co se pokouším teď.

Člověk si tak jde z práce...

Pokaždé, když se rozhodnu se z práce trochu projít po centru a uříznout tak pár zastávek metra, kterýma bych musela jet, tak vždy na Náměstí republiky narazím na muzikanty, dneska to byla tahle čtveřice. Nebýt pozdě a mít víc času, tak tam zůstanu déle.

Jak bižuterní krk sehnati

Asi si říkáte, co že se to děje, že to tu pomalu hnije.
Nu a to je to, ono se toho totiž zas tak moc neděje. Musím se přiznat, že poté co mi přišel do pokoje nový počítač, tak si užívám toho, že jej mám (hráčská duše se nezapře) a zatím se mě to drží jak moucha mucholapky.
Ale, tak mohla bych o sobě dát aspoň vědět, že =).
V sobotu jsem oslavila krásných 20 let, dala jsem sbohem -náct s vědomím, že teď už to bude hlavě -cet a s-sát :D.
Původně jsem měla jet slavit na Slovensko (konala se tam jedna akce, na které jsem měla pomáhat), ale nakonec jsem zůstala v Praze a slavila v rodinném kruhu. Bohužel, plán navštívit nějaké muzeum a zakončit to Křižíkovou fontánou byl jaksi naprosto převálcován nákupy (!!!) a fontánu bychom asi stěží slyšeli přes kolotočáře.
A aby nám ten týden krásně začal, já si hned ráno střihla trojitou jízdu autobusem do školy- ze školy - znova do školy a to díky tomu, že jsem měla blbý pocit z toho, že jsem doma nechala v zásuvce něco co bych neměla... No, všechno bylo v pořádku, když jsem dorazila to zkontrolovat. tak jsem aspoň využila času a vyzvedla si nový občanský průkaz - no nádhera =/.
Odpoledne jsem se rozhodla, že si seženu bižuterní krk. Pro prezentaci se hodí, na focení též a navíc se může hodit i při výrobě, tak proč ne? Jenže ono sehnat takový aby mi vyhovoval chvilku trvá, jelikož jsem chtěla opravdu krk a ne jen plato. No, moji touhu ukojil obchod Stoklasa v Holešovicích - díky :D.
Za necelých 14 dní se bude konat znovu International Prague Patchwork Meeting, tak již teď přemýšlím jak to bude letos vypadat a jen doufám, že tam nebude takové příšerné vedro jako loni.
No, snad očekávejte nějaké nové fotky, pokud se překonám a konečně dodělám to co jsem slíbila.

PF 2012

Letos jsem se donutila a udělala PF pro následující rok. Nebudu to moc komentovat, jen přeji všem čtenářům krásné Vánoce a pěkného Silvestra. A hlavně úspěšný rok 2012.

 (zelený náramek na fotce je Žabinec, zbylé budu publikovat později)

It's alive!

Dílo je dokonáno!
Moje část přípravy cukroví je hotova. Tedy prozatím, možná ještě pomůžu s tím co se musí dělat až těsně před Vánoci. Mám to zdobení ráda, ale časy se mění a teď je to skoro až přítěž, než radost...

No, už jen 10 směn a budou Vánoce!
A po Štědrém dni konečně uvidíte nějaký nový příspěvek týkající se bižuterie.

Když není čas...

Opravdu se neflákám! Já jen nemám moc o čem přispívat, to by tu jen bylo povídání o práci a o škole.
Teď mám trochu volna a doháním co je třeba a na co nebude čas, protože si pak do Vánoc moc neodpočinu.
Nicméně... Už jste si asi všimli, že se blíží Vánoce a s tím spojené i určité přípravy. My doma pečeme cukroví. Respektive mamka udělá těsta a my se sis to upečeme a já dozdobím. Letos jsem nepekla, jen jsem pomáhala s čím jsem mohla, než jsem šla do práce.
Tak jsem letos začala zdobením perníčků a upřímně? Nesnáším to, nejde mi to a vypadá to hrozně, když je to dělané mojí rukou.
Ale aspoň se podělím výsledkem, když už nemůžete ochutnat 8D.