Ne, tohle psát nebudu, to už totiž zní tak debilně, že už to snad ani není možné.
Takže jinak, letošní tuším osmý ročník Akiconu probíhal snad už skoro tradičně v KC Zahrada na Chodově. Pro moji osobu to byl ročník šestý a z toho čtvrtý jakožto pomocník/pořadatel/organizátor/whatever.
Pokud vás zajímá jaký byl tento ročník (z mého pohledu), stačí níže rozkliknout.
V sobotu jsem si hezky přivstala (smutné, že o víkendu vstáváte dříve než během týdne do školy) abych na osmou hodinu dorazila na Chodov, kde jsem se měla sejít s Inimou, Solim a lidmi ze Slovenska (nejsem schopná pamatovat si jména, omlouvám se). Společně jsme se vydali směrem k místě konání. Tou dobou tam ještě byl klid a žádní krvežízniví návštěvníci.
Rozhlédli jsme se, nasnídali a po chvilce jsem vzala Ini do zázemí s tím, že z ní uděláme letošní 1/2 maskotů - Aki. Zde bych se asi zastavila.
Autorka kreslící plakáty a placky pro Akicon je opravdu nadaná a její kresby se mi hodně líbí, ale fakt se blbě hledá oblečení a češe účes, když máte dvě verze, které se mezi sebou vylučují.
No, hlavně, že nakonec Inima nemusela mít růžové vlasy. Co byla škoda bylo to, že lidé asi očividně neví, že Akicon nějaké maskoty má. Tři roky zpět to bylo ještě celkem poznat, ale letos byly kostýmy takové... Na dnešní dobu už hodně podobné tomu co nosí normální návštěvníci :D. Nicméně ta slečna s koženou bundou a vlnou na hlavě byla maskot Aki a ten pán v kabátu, oušky, ocáskem a jídelní hůlkou co měla být taktovka byl Con - maskoti Akiconu.
Vlasy šly dobře upravit a za to jsem byla ráda, jelikož to vypadalo, že by to mohl být problém - tímto se ještě jednou Inimě omlouvám za teror co musela trpět během česání a pak i během rozčesávání.
Dost o česání a krášlení, dvě hodiny utekly jako voda (ne, celou dobu jsem ji nečesala, nebojte :D) a pomalu se otevřely dveře návštěvníkům, kteří více či méně poslušně stáli frontu k pokladně. V tu dobu jsem neměla službu a tak nějak jsem neměla co dělat, tak jsem si sedla k Rin a pomohla s odbavením příchozích.
Následoval výlet na Chodov koupit visačky pro organizátory. Cestou jsem potkala Chill, Angie a Yuki. Vrátila jsem se po chvilce zpět a con byl již v plném proudu.
V tu chvíli jsem se trochu zděsila kolik je všude lidí a na chvilku zmizela do zázemí k lidem od divadelní skupiny Šílení tarnen v tunelu (což mě přivádí k webkomixu Svět bez jména, odkaz máte v menu, doporučuji se tam podívat) a v blaženém klidu chvilku relaxovala.
Blížila se má první služba (letos jsem se upsala jako promítač - na služby na kase či šatně jsem už asi moc ošklivá a málo poníková :D) a tak jsem zmizela z povrchu světa na několik hodin nahoru do režie v Hlavním sále. Díky tomu jsem po několika letech viděla i nějaký program.
První co jsem viděla bylo konec promítání něčeho, co je v programu napsané jako Naked Wolves 1/2. Ten díl a půl toho čehosi mi stačil.
Následovala Grekova přednáška Hudební vtípek, u které jsem se tak zaposlouchala do hlasu přednášejícího a po půl hodině si uvědomila, že jsem vlastně vůbec, ale vůbec neposlouchala (což snad není chyba přednášejícího, nicméně asi moje).
Greka vystřídal Hintzu s přednáškou Typologie návštěvníku anime conů. Přiznám se, šla jsem na ní s takovou trochu negativní představou, ale bavila jsem se. Asi to bylo i díky tomu, že hraji RPG a v některých jeho typech návštěvníků jsem poznala některé jedince. Sebe jsem si však nikam nedokázala zařadit D: . Škoda jen, že jsem ji neslyšela úplnou, jelikož začal problém jménem Cosplay soutěž. Asi šlo o kombinaci moderátorky, špatně vymyšleného systému a soutěžících, kteří nedokážou vysvětlit co vlastně chtějí, ale od tohoto prvního momentu jsem začínala mít pocit, že Cosplay soutěž bude jeden velký problém. K němu se však vrátím později.
Nadešel čas na Vrahulu (divadelní představení od divadelní skupiny Šílení tarnen v tunelu). Ten ani nebyl v mé režii, hudbu jim pouštěl člověk od nich (A zase nevím jméno...), já se jen ujala jeho druhého úkolu = foťáku a nafotila pár fotek. Poznámka do budoucna: Fakt neumím s Linuxem a s příkazovým řádkem, takže by bylo dobré se naučit jak z dálky vypnout ten podělaný projektor. Byl tu ještě malý problém s uvedením, ale to záhy vyřešila Gobloch, jen já z toho v tu chvíli byla zoufalá.
Divadlo bylo jako každý rok fajn, jen jsem si ho nedokázala moc užít, stále mi v hlavě vrtal ten cosplay a snažila jsem se jim udělat aspoň nějaké fotky - fail.
Divadlo vystřídala Akiko a její Zlatá éra yaoi. Nejsem fanoušek tohoto žánru, měla jsem své období, ale to už pominulo. Nicméně nebyla moc špatná. Tímto se omlouvám za občasné zpomalené reakce ohledně prezentace - nahoře se řešily mikrofony a překvapivě cosplay.
Po Akiko nadešel program P a já se začala modlit aby to konečně bylo za mnou...
Víte co se stane, když nedodáte hudbu aspoň pár dní před conem či ve formátu jakém máte? Je tu možnost, že nebude fungovat. Tak pro příště svoji naštvanost směřujte na sebe či na člověka co to divadlo řídí a ne na někoho kdo s tím do doby konání neměl co dělat. Díky.
Když vynechám tenhle detail, tak Cosplay soutěž byla... Plná yaoi, divné improvizace, ospalé moderátorky, která mi přišla svým hlasem značně znuděná a sálu plného lidí, kterým očividně všudypřítomné yaoi nevadí. Až na ty, kteří si chtěli vyškrábat oči - vím minimálně o dvou :D. Tento program měl vyhrazený hodinu a půl, nicméně to bylo vše hotovo (naštěstí) v polovičním čase a já měla pro sobotu padla.
Chvilku jsem se zdržela v prostorách conu, dala si čaj, nějaké to jídlo a kolem půl deváté vyrazila s Rin domů.
V neděli jsme měli malou komplikaci ohledně česání. Ini se rozhodla se vyspat a pak nějak dorazit, v tu dobu jsem však měla hlídání, ale zvládlo se to.
První co jsem viděla na své službě byla přednáška od Prasátka ONSEN - Horké prameny. Byla to příjemná poučná přednáška, škoda, že trvala půlku času. Následovala přednáška od Waryho a Ruukiho - Uvedení do Visual Kei. Nejsem přímo vášnivý posluchač tohoto žánru, ale mám pár oblíbenců. Díky této přednášce jsem zjistila, že se VK kapely chtějí lišit či ještě lépe se lišit od těch co se už liší, mají každý naprosto jiný a originální hlas (tak jsem asi hluchá) a tak nějak vůbec. Zas pro úplné nováčky, které zajímá hudba blíže to mohlo být přínosné.
Po přednáškách následovalo Kreslení mangy pro začátečníky a pokročilé od Lysandry. Během něj jsem odběhla učesat Ini a pak poslouchala Lysandřino povídání o kreslení a pak si i něco po dlouhé době načrtla.
Na Akiconu jsem zůstala zhruba do 14:00 a stavila jsem se u Snipera a skočila si dva songy. Škoda, že jsem se vůbec nedokázala zorientovat na padu.
Con jsem zakončila na Chodově s Ini a rýží s kuřecím masem na kari a se zeleninou.
Tento ročník shledávám jako poměrně přínosný a také jako fajn strávený víkend ve společnosti známých lidí, se kterými se snad brzo zase uvidím.
PS: Logicky mi spousta věcí vypadla, takže si tak...
Žádné komentáře:
Okomentovat