aneb korálková výšivka... Ano, to je název, který jsem hledala tak neskutečně dlouho až to bolí :D.
Jde o techniku našívání korálků na podklad (většinou plsť) a tvoření nádherných výrobků. Člověk má absolutní volnost ve výrobě, ve vzorech a prostě může nechat fantazii řádit.
Navíc to je věc, která by snad mohla být i šetrnější k mým ne úplně zdravým rukám.
Nemůžu se dočkat, až si skočím pro vhodný materiál a konečně se do toho pustím :D.
pondělí 25. března 2013
pondělí 4. března 2013
Už dlouho mi podobný příspěvek leží v hlavě. A pokaždé se mi přihlásí v době kdy zrovna moc psát nemohu. Třeba v práci. Ono, koneckonců, tenhle článek také o práci je. Není cílený aby někoho urážel či ospravedlňoval jiné, ale je to prostě k zamyšlení...
Pracuji v oboru, se kterým jde v ruku ruce komunikace s lidmi - čili zákazníky. Pracuji s nimi již od šestnácti let co jsem byla brigádník a asi ještě nějakou chvilku budu. A mohu říct, že nic víc vás nedonutí se na lidi co vás obsluhují podívat i trochu jinak, než to, že se stanete jedním z nich. Hodně mi to dalo a když občas vidím jak se někteří lidé chovají k těm co je obsluhují... Je mi docela smutno, protože na nich je vidět, že v životě nic takového nedělali a je i zjevné co si myslí - že je to práce největší potupy a že ti co vás obsluhují jsou pro vás jen nějaký póvl.
Možná to tak je, pravděpodobně to není ta nejlepší práce co je na světě, ale třeba je to baví a mají rádi svoji práci byť nepatří mezi top jak v oblíbenosti, tak co se týká peněz.
To snad ale neznamená, že zapomenete základní slušné vychování.
Já nevím jak vy, ale bylo mi řečeno, že pozdrav, poděkování a rozloučení je takový základ. Bohužel, někteří dnes už neovládají ani to (a to se prosím nejedná jen o mladé lidi, ale kompletně o všechny věkové kategorie), takže v dnešní době je očividně úplně normální přijít, štěknout objednávku, pohledem zabíjet pokladní když se na něco zeptá, neříct ani "bů" a pak si odejít bez jediného slůvka rozloučení.
Ono ty čtyři slova navíc asi zaberou tak MOC času a síly, že? Teď si představte, že jste na místě pokladní a musíte to říkat úplně každému co přijde bez ohledu na to jak nepříjemní na vás jsou a nemůžete si dovolit nic, ani odseknout či nedejbože jim naznačit, že se chovají jak naprostá a nevychovaná hovada.
Že vám vadí když vám někdo nabízí něco navíc k vaší objednávce? Ptá se na kartičku? Ten někdo neví, jestli jste normální zákazník či někdo kdo je zde cíleně a sleduje úplně vše co se na tom místě děje a pak to vše napráská do papíru. Pokud tohle vše nenabídne a nečiní tak jak by měl, snižuje to celkový bodový výsledek této návštěvy a to pak může mít i nějaké následky.
Vadí vám, že pokladní řekla "pin a ok" u placení kartou, že přece nejste úplní idioti, že přece víte co to je? No, překvapivě i v dnešní době se najdou lidé co to neví a opět, pokladní není žádný telepat.
Tak prosím, zkuste se nad tím co občas děláte zamyslet. Nezdá se to, ale kolikrát pár slušných slov navíc dokáže opravdu zlepšit den a skoro pokaždé když se vy usmějete, obdržíte i úsměv zpět. Tak proč si den co třeba za moc nestál ještě zhoršovat tím, že se budete chovat jako by vás celý svět nesnášel a reagovat na ostatní stylem "když já jsem nešťastný, všichni musí být taky".
Pracuji v oboru, se kterým jde v ruku ruce komunikace s lidmi - čili zákazníky. Pracuji s nimi již od šestnácti let co jsem byla brigádník a asi ještě nějakou chvilku budu. A mohu říct, že nic víc vás nedonutí se na lidi co vás obsluhují podívat i trochu jinak, než to, že se stanete jedním z nich. Hodně mi to dalo a když občas vidím jak se někteří lidé chovají k těm co je obsluhují... Je mi docela smutno, protože na nich je vidět, že v životě nic takového nedělali a je i zjevné co si myslí - že je to práce největší potupy a že ti co vás obsluhují jsou pro vás jen nějaký póvl.
Možná to tak je, pravděpodobně to není ta nejlepší práce co je na světě, ale třeba je to baví a mají rádi svoji práci byť nepatří mezi top jak v oblíbenosti, tak co se týká peněz.
To snad ale neznamená, že zapomenete základní slušné vychování.
Já nevím jak vy, ale bylo mi řečeno, že pozdrav, poděkování a rozloučení je takový základ. Bohužel, někteří dnes už neovládají ani to (a to se prosím nejedná jen o mladé lidi, ale kompletně o všechny věkové kategorie), takže v dnešní době je očividně úplně normální přijít, štěknout objednávku, pohledem zabíjet pokladní když se na něco zeptá, neříct ani "bů" a pak si odejít bez jediného slůvka rozloučení.
Ono ty čtyři slova navíc asi zaberou tak MOC času a síly, že? Teď si představte, že jste na místě pokladní a musíte to říkat úplně každému co přijde bez ohledu na to jak nepříjemní na vás jsou a nemůžete si dovolit nic, ani odseknout či nedejbože jim naznačit, že se chovají jak naprostá a nevychovaná hovada.
Že vám vadí když vám někdo nabízí něco navíc k vaší objednávce? Ptá se na kartičku? Ten někdo neví, jestli jste normální zákazník či někdo kdo je zde cíleně a sleduje úplně vše co se na tom místě děje a pak to vše napráská do papíru. Pokud tohle vše nenabídne a nečiní tak jak by měl, snižuje to celkový bodový výsledek této návštěvy a to pak může mít i nějaké následky.
Vadí vám, že pokladní řekla "pin a ok" u placení kartou, že přece nejste úplní idioti, že přece víte co to je? No, překvapivě i v dnešní době se najdou lidé co to neví a opět, pokladní není žádný telepat.
Tak prosím, zkuste se nad tím co občas děláte zamyslet. Nezdá se to, ale kolikrát pár slušných slov navíc dokáže opravdu zlepšit den a skoro pokaždé když se vy usmějete, obdržíte i úsměv zpět. Tak proč si den co třeba za moc nestál ještě zhoršovat tím, že se budete chovat jako by vás celý svět nesnášel a reagovat na ostatní stylem "když já jsem nešťastný, všichni musí být taky".
neděle 17. února 2013
Jeden takový rychlejší příspěvek...
Jak se vyrovnáváte s nespavostí? Respektive, ráno brzo vstáváte a tak chcete logicky jít brzo do postele. Lehnete si... a ležíte. Spánek se nedostavuje a vaše spací doba se nekompromisně zkracuje. Máte nějaký zaručený recept na nespavost?
PS: Testuji psaní příspěvků z telefonu a zároveň i psaní pomocí funkce swipe (přejíždění prstem po klávesnici místo klasického vyťukávání). Je to úžasné :D.
Jak se vyrovnáváte s nespavostí? Respektive, ráno brzo vstáváte a tak chcete logicky jít brzo do postele. Lehnete si... a ležíte. Spánek se nedostavuje a vaše spací doba se nekompromisně zkracuje. Máte nějaký zaručený recept na nespavost?
PS: Testuji psaní příspěvků z telefonu a zároveň i psaní pomocí funkce swipe (přejíždění prstem po klávesnici místo klasického vyťukávání). Je to úžasné :D.
pátek 1. února 2013
Arašídové máslo?!
Nicméně! Očividně nesmíte vše hned zavrhnout, řekla jsem si, že to udělám z poloviční dávky a uvidím, maximálně to nebude k jídlu - žádná novinka ohledně mých kulinářských pokusů.
Tak jsem den před tím skočila do krámu (v rámci výletu do centra jsem si rovnou skočila do obchodu) a koupila to magické arašídové máslo a ostatní ingredience co jsem doma neměla.
A jak teda to arašídové máslo chutná?
Divně.
Ochutnala jsem na špičku lžičky a unesená jsem z toho tedy nebyla, fakt ne. Když si jej pak na něco namažete, je to o něco lepší, ale že bych z toho padala na zadnici, to se říct nedá. Stále jsem však neztrácela naději ohledně sušenek.
Tak jsem si udělala těsto (V receptu je uvedeno self raising flour - zde sehnatelné jen v obchodech, které dovážejí jídlo z UK za ne moc pěknou cenu, ale obejdete se naprosto bez ní - přidejte navíc špetku soli a možná o trochu víc kypřícího prášku, než je v receptu. Nebo si vyrobte vlastní - jde jen o smíchání mouky, soli a kypřícího prášku, recept na něj se dá snadno najít na internetu.) a jak jsem ke konci přimíchala ty chipsy, neodolala jsem a trochu těsta ochutnala.V tu chvilku jsem zalitovala, že dělám jen poloviční dávku. Sůl z chipsů byla v těstu sotva cítit a vzhledem k tomu, že se používá arašádové máslo s kousky a jsou tam i chipsy, bylo trochu křupavé.
Nahodila jsem první plech (ani nebylo třeba nakonec dělat velké mezery mezi jednotlivými kopečky těsta jak se normálně u sušenek musí dělat) a pekla 12 minut z jedné strany jak bylo v receptu, ale ještě jsem plech otočila a nechala ho na 2-3 minutky dopékat.
Polila čokoládou a teda, můžu říct, že když to máslo jako takové je nic moc, aspoň to použiji na pečení těch sušenek. Nejsem fanda kombinací sladko-slané, ale tyhle jsou fakt super.
Aby ne, když tam jsou jen samé ne příliš zdravé věci :D.
Výsledné sušenky: Recept:
úterý 15. ledna 2013
Trochu opožděně, ale šťastný nový rok 2013!
Plánovala jsem nějaké ohlédnutí za rokem 2012, ale nějak nejsem schopná se k tomu dokopat. snad jen, že se na první pohled zdál katastrofický, ale naštěstí se z toho vyhoupl opak, takže si až na některé drobnosti (jako třeba fail ve škole, o kterém jsem se tu zmiňovala) si nemohu stěžovat, spíš naopak. Událo se tolik krásných věcí a odehrálo tolik situací a já za ně můžu být akorát tak ráda.
Tak Vám jen přeji hodně štěstí do dalšího roku =).
Plánovala jsem nějaké ohlédnutí za rokem 2012, ale nějak nejsem schopná se k tomu dokopat. snad jen, že se na první pohled zdál katastrofický, ale naštěstí se z toho vyhoupl opak, takže si až na některé drobnosti (jako třeba fail ve škole, o kterém jsem se tu zmiňovala) si nemohu stěžovat, spíš naopak. Událo se tolik krásných věcí a odehrálo tolik situací a já za ně můžu být akorát tak ráda.
Tak Vám jen přeji hodně štěstí do dalšího roku =).
PS: Ano! Je to screen z Guild Wars 2 , dlouho očekávané hry, na kterou jsem já samotná čekala několik let. Tohle byl jeden z těch lepších zážitků: vydání GW2 :D.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)